O bílých paních

Po více jak dvě století byla Tuchoraz nedobytnou baštou, na níž si za třicetileté války vylámala zuby i švédská vojska. V oné pohnuté době se prý v podzemí věže zjevily strašidelné přízraky – postavy dvou bílých paní. Vždy o půlnoci mezi Zeleným čtvrtkem a Velkým pátkem obě zjevení vycházela z věže a kráčejíce vsí v podhradí, zpívala táhlým hlasem jakousi nábožnou píseň. Prostý a vyděšený lid v těchto přízracích viděl určitou naději a věřil, že ochraňují Tuchoraz před válečnými útrapami. Jak se nakonec ukázalo, bylo to jen bláhové přání, nesplnitelné v těžkých časech třicetileté války. Když roku 1639 táhli krajem Švédové, kteří plenili vesnice a dobývali městečka, zůstal jim tuchorazský hrad stát v cestě jako osamocená skála v rozbouřeném moři. Marně se špinaví knechti pokoušeli dostat dovnitř. Nevelká tvrz odolala jejich náporu. Rozzuřená soldateska si tedy vylila hněv na neopevněné vsi v podhradí a do základů ji vypálila.