Duchové vojaků

Les u Hamilton je opředený mnoha tajemstvími. „Jezdím do Hamilton poměrně často a už dříve jsem slýchal od lidí historky, které se jim v lese přihodily. Většina jich má souvislost se druhou světovou válkou. Vždyť místo je dodnes prošpikované zákopy, nachází se tam stará munice a nejspíš jsou tam zakopané i pozůstatky mnohých vojáků. Příběhy jsou si dost podobné a mám je z několika důvěryhodných zdrojů,“ vyprávěl dvacetiletý Vyškovan, který z obavy z nepochopení nechtěl zveřejnit své jméno, redakce ho však zná. Podle jeho vyprávění bývají mezi stromy vidět postavy vojáků v historické uniformě, které se rozplynou. Sám měl podobnou zkušenost u nedalekého srubu. „Večer jsme seděli u srubu a povídali si. Najednou se z ničeho nic zcela bezhlučně vynořila černá postava. Pak zmizela. A znovu se objevovala a zase mizela. Dělali jsme si legraci, že tam bloudí duch muže, kterého prý před šestnácti lety zastřelili na country oslavě, ale dobře po těle nám nebylo. Z té postavy do daleka vyzařoval chlad a temnota,“ řekl mladík. Nemilá příhoda se mu stala i na skále, které se odjakživa říká Čertova. Nachází se pár set metrů od rozcestí. Ze čtyř cestiček je třeba vydat se tou úplně vpravo. Traduje se, že kdysi dávno se tam zjevil čert a od té doby je tam ohnivá opálená stopa na skále. „Když mi bylo čtrnáct, tak jsme se u skály poflakovali. Vylezli jsme nahoru, ale kamarádka zůstala dole. Seděli jsme na skále a házeli dolů žaludy. Najednou nám kolem hlavy něco prosvištělo a řítilo se to na kamarádku. Ta naštěstí uhnula. Ukázalo se, že je to veliký zrezivělý kus plechu, vypadal jako zbytek nějakého tanku. Kamarádka si myslela, že jsme ho po ní hodili my, ale tak to nebylo. Všechno jsme kolem prohledali a nikoho jsme nenašli. Bylo to v místě, kde by se stejně nikdo neschoval. A když jsme uslyšeli hodně divné zvuky jako z válečné bitvy, sedli jsme radši na kola a ujížděli pryč,“ vzpomenul mladý muž. Dodal, že v tom lese mívá velmi často podivný pocit, jakoby ho někdo sledoval. Stalo se mu to i u tůně, ve které se měl kdysi utopit jeden houbař. „Slyšel jsem od jednoho myslivce, že tam ducha utonulého houbaře viděl. Ale od té doby, co vojáci tůň zasypali, se už prý neobjevil. Nicméně vždycky, když jsem u toho místa, tak mě přechází mráz po zádech. A nejsem prý sám,“ dodal mladík. Podle něho a spřízněných duší z webu Záhady a mystéria, kterým se s příhodou svěřil, je strašidelné místo všude tam, kde se stal nějaký zločin. „Jelikož zlý čin po sobě zanechá na tom místě negativní energii, kterou potom citlivější jedinci dokáží vnímat. Ať chceme nebo ne, tak se trochu té energie na nás přisaje a my ji nosíme s sebou a pak to vyvolává nemoci, v lepším případě jen neklid a divný pocit,“ okomentovala příhodu o strašidelném lese v Hamiltonech jedna z přispěvatelek webu.