Boží kámen

Nedaleko bývalého kamenolomu, nad místem, kde se Rakovnický potok obrací do protisměru, se zdvíhají svahy chráněné přírodní rezervace Krtských skal. V jednom místě můžeme spatřit několik zajímavých kamenných skupin, utvořených ze žulových balvanů. K jedné ze skupin vedou jakési přirozené schody, které jsou zakončeny velkou žulovou deskou, podpořenou menšími kameny. Na jejím povrchu můžeme spatřit čtyři prohlubeniny; ta největší má podobu mísy o průměru asi půl metru. Ostatní tři jsou rozloženy kolem ní a podobají se vytlačeným sedadlům.

Pověst vypráví, že v době strašného hladomoru sem zabloudily tři děti, sirotci, aby si nasbíraly v lese plody k utišení věčného hladu. Náhle spatřily u kamene, který vypadá jako stůl, vznešenou zářící postavu. Neznámý dětem vlídně pokynul a ukázal jim mísu v kameni, byla plná teplé krupičné kaše. Vrhly se na ni a hladově jedly. Po jídle chtěly neznámému poděkovat, ale ten mezitím zmizel. Za několik dní měly děti znovu hlad, i když se bály, vydaly se znovu do Krtských skal. Neznámý byl na místě s dalšími dvěma vznešeně vypadajícími vousatými starci. Z kamenné mísy se kouřilo, naděje děti nezklamala. Pak již chodily ke kameni pravidelně, vždy byla mísa plná kaše, neznámé muže však více nepotkaly. To se opakovalo tak dlouho, dokud hladomor nepominul. Lidé pak usoudili, že ubohé sirotky krmil sám Kristus s apoštoly Petrem a Pavlem, jimž je zasvěcen kostel v Jesenici.