Houska a Bezděz

Kromě toho, že obě stavby nabývaly podoby středověkého hradu zřejmě ve stejné době, zachovaly se pověsti i o jejich dalších ‘spojitostech’.

Jedna praví, že svého času žili na obou hradech páni, kteří byli dobrými přáteli a rádi spolu trávili čas. Jenže s přibývajícím věkem a ubývajícími silami bylo obtížnější a obtížnější dostat se jeden ke druhému. A tak vymysleli znamenitou technickou pomůcku. Mezi oběma hrady natáhli drát. A po něm si pak posílali nejen vzkazy, ale i lahve… A věc šla ještě dále. Náhodně prý posléze zjistili, že postaví-li se na určité místo na Bezdězu i na Housce a jsou-li příznivé povětrnostní podmínky, mohou dokonce slyšet, co jeden na druhého ze svého hradu volá… Bohužel, nikdo zatím nezjistil, kde se ta místa na obou hradech nalézají.

Na obou hradech se kdysi usídlili dva rytíři-ničemové, kteří kradli a vraždili. Toto povolání je natolik sblížilo, že pokud právě někde netropili zlé skutky, popíjeli spolu a vůbec všelijak vyváděli pro svou potěchu. A aby byla jejich setkání snazší, nechali prý vybít v dalekém a širokém okolí hovězí dobytek a z kůží vyrobit most mezi oběma hrady! *) Byl dokonce jaksi ‘sklápěcí’ – oba chlapíci vlastnili klíč, kterým když otočili, most se buď napjal a bylo možné po něm přejet nebo se naopak uvolnil do klidové polohy. Housecký rytíř (a aby nebylo pochyb, o jeho charakteru, podle jedné z pověstí byl zván Smrtihlavem) však prý jednou ukořistil krásnou dívku, do níž se zamiloval a hodlal ji pojmout za manželku. **) Dívka v zajetí mocně strádala, což nakonec pohnulo citem babice, která pánovi z Housky rytíři posluhovala a byla jeho důvěrnicí. A tak, když se jednou lotr vracel po napnutém mostě zase na Housku, baba vytáhla ze skrýše jeho klíč, most povolila a rytíř se kdesi poblíž hradu zřítil a zabil. Jen zkamenělá hlava jeho koně prý trčí ze země nad roklí u hradu. Obě ženy pak Housku opustily a o jejich dalších osudech pak už není nic známo.

*) Pověsti o kožených mostech byly na severu Čech v oblibě. Ostatně, jen na Kokořínsku měl být podobným způsobem spojen ještě hrad Kokořín s osadou Hradsko na druhé straně dolu (ano, s oním možným Canburgem, i díky němuž měla česká vojska roku 805 odolat přesila Karla Velikého – to, že Canburg byl právě v místě dnešního Hradska ale není definitivně doloženo). A i k tomuto mostu je vázána pověst o lupiči, dívce a stařeně.

**) Jiný zdroj role obrací. Ženit se prý hodlal bezdězský, kteroužto pošetilost se mu snažil housecký rozmluvit. Činil tak sice prozíravě, ale – jak se záhy ukázalo – marně … I bezdězský spadl z mostu.