Ohnivá hlava

Jedné svatojánské noci výminkář Pospíšil uviděl na vrcholu Zikmundova kopce jasné světlo. Byl to neposedný a zvědavý stařík a tak se vypravil toto tajemství prozkoumat. Když dorazil na kopec narazil tam na prohlubeň v které planul oheň a v něm plno zlaťáků! Nabral seč mohl a pak se spěšně vracel do chalupy. V chalupě zjistil, že veškerý poklad zmizel, tak si zaklel: „To mi byl čert dlužen, že jsem se tam šáboral!“ a co víc - pohledem z okna zjistil, že se na něj řítí obrovská ohnivá hlava, ze které do všech směrů šlehají plameny. Ozývají se obrovské rány, jak se stvůra snaží dostat do chalupy, ale vše jest pečlivě uzamčeno. Ráno pak sousedé jej našli oblečeného pod peřinou jak se celý třese. Roznemohl se natolik, že již nevstal a brzy mu zvonil umíráček.