O třech dcerách

V dávných dobách měl jeden bohatý šlechtic se svou paní tři dcery, i když z celého srdce si přál mužského potomka, aby mu mohl předat vládu nad rozlehlými končinami, které mu od nepaměti patřili. Nestalo se však podle jeho přání a on se nakonec rozhodnul, že své pozemky rozdělí na tři stejné území pro každou z jeho dcer. Také v každé části nechal vystaviti pevný zděný hrad, ale ne náhodně, nýbrž tak, aby z jednoho hradu bylo vidět na zbylé dva. Také mezi nimi nechal vyhloubit tři podzemní chodby, které je spojovaly navzájem a které byly tak velké, že jimi projelo spřežení tažené dvěma koňmi. Po vstupu jeho dcer do věku dospělého se jeho tři děti provdaly a každá se odstěhovala do nového panství, zděděného hradu s pozemky. Těmto třem hradům byly dány názvy Úsov, Bouzov a Mírov. Jednou se z hradu mírovského ozvala zpráva v podobě znaků vytvářené hořícími loučemi, že se od Zábřehu valí velké vojsko. Na Mírově, Úsově a Bouzově se začali připravovat na boj ale vojsko oblehlo pouze hrady Úsov a Mírov. Na Bouzov nedošlo a to bylo pro rodné sestry štěstí, neboť tam se přemístili sestry i se svými rodinami a sloužícími a odtud poté zásobovaly hrady Úsov a Mírov. Vojáci totiž tyto hrady obléhaly a chtěli nechat lidi vyhladovět. Po celé tři měsíce obléhalo vojsko hrad Úsov a Mírov až konečně odtáhlo s nepořízenou zpět k Zábřehu. I zavládlo období velkých radostí z vyhrané bitvy. Radost však kalila jedna záležitost a to ta, že vojáci vydrancovali všechny domy v Úsově a na Mírově a část z nich i byla podpálena a byla zničena. Vše se ale časem dalo do pořádku a na obléhání se brzy zapomnělo.