O zlých vodních vílách

Jižně od jevíčka je vesnice Šebetov. Zde na malém šebetovském rybníčku, obrostlém vrbami a rakosím, žily zlé vodní víly.

Lákaly chodce svou krásou, svým zpěvem, a kdo se nechal zlákat toho utopily. Nebylo proto dobré kolem chodit sám.

Byly celé bílé, jen kolem pasů měly zelené stuhy, ve vlasech hvězdice devaterníku. Byly bledé, ale krásné, jako víly.

Aby se těch víl zbavily, rybníček nadobro vypustili. Víly ale nespatřili, za to našli v bahně krásný prsten se zeleným očkem. Přisuzovali mu kouzelnou moc a proto jej svěřili starostovi, aby jej zamkl do obecní dubové truhlice. Když truhlici po čase otevřeli , prsten tam už nebyl jen lístek s nápisem: „Vzaly jsme si své – Víly.“ A sotva lístek přečetli, shořel z ničeho nic před jejima užaslýma očima.