Prokletý rytíř

Kdysi žil na hradě Blansek pyšný a krutý rytíř. Vedl rozmařilý život, pořádal hlučné hostiny a nestaral se o chudé ani o spravedlnost. Nedaleko hradu žil v jeskyni zbožný poustevník, který rytíře často napomínal a varoval ho, aby změnil své chování. Rytíř se však jeho slovům vysmíval. Jednou po další divoké hostině přišel poustevník znovu na hrad a vyčetl rytíři jeho hříchy. Rozzlobený rytíř se rozhodl poustevníka potrestat a nechal ho krutě mučit. Umírající poustevník však rytíře proklel: jeho rod prý čeká neštěstí a nikdo z jeho potomků nedojde štěstí. A skutečně – prokletí se mělo naplnit. Rytíř i jeho potomci umírali mladí a často násilnou smrtí. Podle pověsti jejich těla v hrobce zkameněla. Poslední potomek rodu se pokusil ukončit prokletí tak, že vypil se svou dcerou otrávené víno. Rytíř zemřel a zkameněl, ale jeho dcera přežila a její duše zůstala na hradě. Začala se zjevovat jako bílá paní. Po mnoha letech přišel na hrad mladý rytíř, který zde hledal nocleh. Když spatřil nešťastnou dívku, podařilo se mu ji vysvobodit z prokletí. V tom okamžiku se hradní kaple i hrobka propadly do země a z mocného hradu zůstaly jen ruiny.