Hrad Sovinec

„Krásná úrodná rovina od Olomouce, která může být, v každém směru srovnávána s některou italskou krajinou, je ohraničena ze severu sudetskými horami, které se v nízkých kupolích táhnou až po město Přerov a tvoří hranici mezi Moravou a Slezskem. Od Olomouce až po Šternberk není tato rovina přerušena žádným pahorkem, ale výše nahoru zvedají se hustě zalesněné hory, které jsou stále mocnější a příkřejší a zavedou turistu do úzkého divoce romantického horského kraje, kde hučí potoky a skály se zdvihají k nebi. Asi 4 míle od Olomouce a 2 míle od Šternberka severovýchodně, zvedá se na kuželovité hoře z vápence stará pevnost Sovinec. Málo jen ze západní strany od Markersdorfu, Valšovým dolem viditelně, překvapí náhle turistu mohutná stavba Sovince na okresní silnici z Dlouhé Loučky, při dosažení kopce zahaleného do šedého kabátu. Okolí, které vyčnívá z východo-západní vyčnívající hory ukrytě ležícího Sovince je vyšší, ponejvíce lesnaté. Tam terasovitě leží Karler a Quargelberg a v jejím středu se nachází veliké ložisko vápence s takzvaným vílovým domem nebo též Venusdům. Byla to velká vyčnívající skála, ve které se nacházela jeskyně, která už není a podle báje tam byly ubytovány vyšší bytosti. Na severní straně je skála, které se říká Uhustein. Z krajního převisu, pod kterým teče lesní potok, se naskytuje pohled na Sovinec divoce romantický a též ukazuje bývalý tajný záchranný východ z hradu pod jménem Kočičí hlava, který visí na příkré skále a pravděpodobně vyústí pod hradem v lese. Kdo ale vystavěl tento hrad není známo. Pravděpodobně na místě Sovince stál římský kastel. Ukazuje na to geografická poloha Sovince jako hlavní průsmyk ke Slezsku, kterému se říkalo klíč k provincii. Mnohý Hrad Sovinec zná, ale asi ne každý ví že pod Hradem se ukrývá tajemství … Většina je spojená s rozsáhlímy podzemními prostorami, jimiž je skalní masiv pod hradem prošpikován. Až se někteří geologové diví, že se do nich hrad nezřítí. Stavitelé záměrně vybrali skálu s velkým množstvím puklin a tektonických zlomů. Využili jich při budování rozsáhlého systému chodeb, sklepů a utajovaných prostor, o jejichž existenci věděli jen zasvěcení. nejdelší chodba prý vedla až do vesnice Dlouhá Loučka, pro zásobování obleženého hradu. Takže hodně podzemní chodby byli využívány v roce 1643-44 kdy hrad byl obléhán švédským vojskem. kdy švédové dloho dobývali Obránci odrazili dva přímé útoky. Tak se Švédové rozhodly hrad vyhladovět. O tom že zatímco Švédové pomali z hladu pojídali koně , na hradě měli díky tajné chodbě všeho dostatek. Švédové nakonec odtáhli aby se vrátily větším vojskem v počtu 8 tisíc mužů … s kterým se jim po delším boji podařilo zvítězit. Ale padlo 800 švédských vojáků . Ale zatím nikde nebyl objeven hromádný hrob , proto je možné že jsou pohřbeni v podzemí hradu.