Šilboch

Usedlost stávala na skále asi v místech nynějších ulic Čertův vršek a Na Stráži. Zámeček, který na ostrohu v druhé polovině 18. století postavil František Ferdinand Hilbert, tvořilo jednopatrové stavení na čtvercovém půdorysu s jehlancovou střechou a trojicí oken po stranách. Součástí byla i vysoká terasa a neobvyklé domovní znamení - figurka pruského vojáka. O tomto „plechovém Prajzovi“ se vyprávěla zajímavá pověst. Při vpádu do Prahy roku 1757 zde prý Prusové postavili na stráž vojína gardového pluku. A když po prohrané bitvě u Kolína téhož roku ustupovali, na hlídku zapomněli. Podle jedné verze legendy prý věrný vojín své stanoviště neopustil a zemřel hlady. Existuje však i „jiný konec“. Zapomenutého vojáčka si údajně domů odvedla česká dívka a vzala si ho za muže… Díky plechovému Prajzovi“ získal zámeček na skále pojmenování Na Ztracené vartě, či Na Stráži – německy Schildwache, zkomoleně Šilboch. Ve staré rodinné korespondenci Rohanů, kterým zámeček posléze patřil, se objevil kuriózní dopis z pruského ministerstva války. Úředník z Berlína v něm reagoval na zdvořilou žádost pana Rohana, aby ministerstvo laskavě přispělo na obnovu barev plechového vojáka. Odpověď byla stručná a pádná. „O nějakém v pražské bitvě zapomenutém pokoutním strážném není nic známo, a k témuž se vztahujícím pomníku už teprve ne!“ Počátkem 19. století se majitelem letohrádku stal Jan Karel Liebich, intendant Stavovského divadla. Na zábavných dýcháncích se na Šilbochu scházeli šlechtici, umělci i vědci. Častým hostem byl i Carl Maria von Weber, který za svého pobytu v Praze zkomponoval i valčík pro velký karneval pořádaný právě na Šilbochu v roce 1816. Největším překvapením však byla vánoční jedle, kterou Liebich ozdobil pro radost svých hostů na Štědrý den 1812. Tato vánoční tradice, již podnikavý intendant přivezl z rodného Německa, byla do té doby v Čechách neznámá. V druhé polovině 19. století sloužil Šilboch jako hostinec. V roce 1900 byl zbořen a skála srovnána se zemí. Dnes romantickou stavbu upomínají jen názvy okolních ulic. A starý plechový Prajz. Zůstal zachován dodnes, neboť ho tehdejší majitel věnoval Městskému muzeu. Nyní „drží stráž“ v depozitářích Muzea hlavního města Prahy. A pokud nechcete do muzea, zajděte se na vojáčka podívat do výčepu hospody Na ztracené vartě v ulici Na Vartě 3.