Benátčan

Horník Hanes byl první, kdo si pod Měděncem tenkrát postavil obydlí. Byl chudý a doufal, že najde brzy ložisko mědi. Jeho dcerka Te rezka denně vyháněla dvě kozy na svah Měděnce, aby se napásly. Časem tu začalo vznikat hornické městečko. Hanes záviděl, jak jiní lidé bohatli s nalezením mědi. Benátčané prý dokázali jediným pohledem svých uhrančivých očí přesně určit místo s drahým kovem , ale také ho oddělit od hlušiny. Jednou na kopci vedle Terezky se objevil cizinec v černém plášti a špičatém klobouku. Děvčátko mu dalo svou kytičku kopretin a vyprávělo mu o smutku doma. Cizinec ukázal Terezce, kde má její tatínek kopat. A opravdu tohle místo jim přineslo štěstí. Tady otevřel Hanes nejbohatší sloj na celém Měděnci a mohl žít se svou dcerkou bez starostí. Do konce života oba s vděčnosti na neznámého Benátčana vzpomínali.