O Jitce a Údolenovi

Za dávných časů, v dobách panování králů z rodu Přemyslovců stával tam, kde je dnes vesnice Bílek, zemanský dvůr Přechod. Ten patřil laskavým a dobročinným sirotkům po pánovi z Dolan, Jitce a Údolenovi. Od otcovy smrti byl jejich opatrovníkem rytíř Jan Kokot, velitel pohraniční stráže, která střežila české hranice, aby tudy nevnikl po Liběcké stezce nepřítel.

Na hradě Sokolově sídlil loupežný rytíř Mikeš. Ten se chtěl zmocnit Přechodu, aby zde mohl vybírat poplatky za přechod řeky Doubravky. Protože se však bál rytíře Kokota, útok odkládal. Zatím přepadal pocestné a formany, olupoval je a vymáhal výkupné. Sedlákům bral dobytek a ničil úrodu.

Zprávy o jeho řádění se donesly až k samotnému králi. Ten přikázal Kokotovi zlého rytíře potrestat. Rytíř Kokot postavil silné vojsko z rytířů a sedláků. Netrvalo dlouho a Mikeš vyrazil na loupežnou výpravu. Chtěl se zmocnit Jitky a Údolena. Rytíř Kokot byl na Mikeše připraven. S polovinou vojska obklíčil Sokolov, část bojovníků mezitím čekala na Přechodu. Když Mikešovi bojovníci dorazili na zdánlivě spící dvůr, dočkali se spravedlivé odplaty. Někteří odhodili zbraně a utekli, někteří se vrhali do Doubravky a nalezli zde smrt. Mikeš se zuřivě bránil, ale nakonec byl spoután a zajat.

Vítězové hrad prohledali, ale Mikšův poklad nenašli. Na smrtelném loži Mikeš přiznal, že jej ukryl v kožených pytlích v jeskyni pod řečištěm řeky Doubravky. Byl pohřben podle svého přání do jeskyně a jeho bohatství bylo podle vůle krále rozděleno mezi lid, Jitku a Údolena. Mikšův majetek tak v dospělosti posloužil sirotkům k založení dvou nových dvorů: Jitkova a Oudoleně.