Pekelná povinnost

V Lužné, kdysi zvané Velvíz, se vypráví pověst o podivné kamenné zdi, která se táhla krajinou na staré plošině zvané Ring.

Kdysi tu žil hospodář se ženou a dvěma dětmi. Muž byl tajnůstkářský a ukrýval ve své truhle podivnou knihu. Byla plná kouzel a zaklínadel, jimiž se daly přivolat pekelné bytosti a přikázat jim práce. Jen jedno musel člověk dobře znát: kouzlo, kterým je přivolal, se dalo zrušit jedině tak, že se odříkalo pozpátku.

Jedné neděle odešli rodiče do kostela v Kopřivné a děti zůstaly doma samy. Ze zvědavosti otevřely otcův kufr a vytáhly tajemnou knihu. Začaly z ní předčítat. Vtom se kolem domu objevily pekelné bytosti. Děti se vyděsily, ale bylo pozdě. Pekelníků přibývalo a jejich křik a běsnění sílily. Podle jiné verze pověsti se na dům slétlo hejno černých krkavců a začalo do něj divoce narážet. Když se rodiče vrátili, otec hned pochopil, co se stalo. Chtěl kouzlo zrušit, ale než stačil zaklínadlo odříkat pozpátku, dostal nápad. „Když už jste tady,“ poručil pekelníkům, „posbírejte všechny kameny z polí a postavte z nich zeď!“ A pekelníci se dali do práce. Sbírali obrovské balvany a skládali je jeden na druhý. Pracovali rychleji než lidé a brzy se přes krajinu táhla mohutná kamenná zeď. Než otec stačil kouzlo dokončit, byla hotová. Od té doby se prý na Ringu táhla zeď dlouhá stovky metrů, od západu k východu, směrem ke Smrku. Místy byla vysoká téměř dva metry a její kameny byly tak veliké, že by je člověk sotva uzvedl.

Lidé si po generace lámali hlavu, kdo a proč takovou zeď postavil. A protože nikdo nedokázal najít rozumné vysvětlení, říkalo se, že ji kdysi postavili pekelníci.