loupežník Franta ze Žlíbků

V době za panování císaře Františka II. tudy vedla cesta mezi Olomoucí a Prahou. Na této cestě v části mezi Šubířovem a Jaroměřicemi právě onom lese bylo dvanáct loupežníků. Přepadávali kupce a vůbec všechny co procházeli tudy po této cestě. Hluboko v lese měli ve skále vytesanou jeskyni a tam se ukrývali, dělili se o kořist a hodovali. Časem ale ubývalo loupežníků. Až nakonec zůstal jenom jeden, kterému říkali: Franta ze Žlibku. Ten jsi vykopal na odlehlém místě brloh a spouštěl se do něho padacími dveřmi a po žebříku. zatahl tam i jednu ženskou a poručil ji, aby mu vařila a uklízela. A aby neutekla kdykoliv on byl mimo ten brloh, dveře zatížil pořádným balvanem. Ale jednou … Franta dostal horečku a bylo mu velmi zle. Strčil té ženě zlaťák a poslal ji do jevíčka pro kořalku. myslís jsi že jej postaví na nohy. jenže daná žena místo kořalky prozradila na radnici jevíčku kde má Franta doupě a když přinesla kořalku byl v ní silný uspávací prášek. jakmile usnul nasadili mu kolem krku oprátku, tak skončil Loupežník Franta, a dodnes jsou stopy po jeho brlohu, ještě je najdeme v lese loupežník.