Zápas s vlkem

Ve 40. a 50. letech dvacátého století žil v Khotananu urostlý mladík jménem Avag Balasanyan. Ostatní vesničané si ho pamatují jako muže s bystrým zrakem a sluchem.

Roku 1946 zde došlo ke zvláštní události, na kterou se dnes již vzpomíná jako na jednu z místních legend.

Bylo to v období sklizně, kdy se lidé vydávali s kosami a srpy mimo vesnici do míst známých jako Karki na bohaté pastviny obehnané hustým lesem. V tom je napadl obrovský rozzuřený vlk. Později se ukázalo, že pocházel z Nakhichevanu a cestou napadal lidi, které potkal. Jednoho vesničana roztrhal na kusy a ostatní vážně zranil. Pouze Avag Balasanyan a jeho přítel Hakob vyvázli bez zranění. Hakob se snažil svého druha přesvědčit, aby okamžitě utekli. Ale Avag to odmítl. Bál se o své dva syny, kteří šli za nimi.

„Pokud teď utečeme, zabije ten vlk naše děti. Radši bychom tu měli zůstat a bojovat,” řekl svému příteli a zaútočil. Následoval velmi vypjatý souboj, který trval skoro půl hodiny. Nakonec se ale Avagovi konečně podařilo vlka srazit k zemi. Na důkaz vítězství mu uřízl jazyk.

Avag si pak po nějakou dobu procházel těžkým obdobím, kdy byl zmatený a trápil ho vnitřní neklid. Následně musel být hospitalizován a léčil se ze vztekliny. Později se ukázalo, že nikdo další, koho tento vlk pokousal, nepřežil. Avagův syn v žertu vypráví, že to zvíře zemřelo právě poté, co pokousalo jeho otce. Avag se dožil krásných 85 let a celý život se ve vesnici těšil maximální úctě.

Jeho syn pak postavil na místě, kde k zápasu došlo, pomník, jako upomínku významné události. Pro lidi z Khotananu se toto pole stalo jakýmsi zvláštním poutním místem.