Smírčí kříže u Vlastivědného muzea

Smírčí neboli pamětní kříže upozorňovaly na tragické události. Pokud se jednalo o vraždu, musel se vrah podle středověkého práva rodině oběti odškodnit. Středověcí právníci uzavírali mezi vrahem a rodinou oběti takzvané smírčí smlouvy. Těch se dokonce několik dochovalo. Vrah měl tak vůči rodině různé povinnosti, mezi ně patřilo i zhotovení a postavení kamenného či dřevěného kříže.

Dvojice křížů z přelomu 16. a 17. století původně stála při zrušené cestě z Kosobod na Račí hrádek. Podle pověsti se tam pobili dva ovčáci, jeden byl prý katolík, druhý luterán. Dostali se do hádky, která víra je ta pravá, a pobili se. Zda je pověst pravdivá, nevíme, jisté je několik skutečností:

Na obou křížích je vyrytý symbol meče, dnes už sice téměř nezřetelný, historické zprávy ale jeho existenci potvrzují. Symbol meče v první řadě vzbuzuje představu boje, násilí, krveprolití. Kříže s meči jsou dva, což nutně vede k představě souboje. Že jsou kříže dva, ovšem také ukazuje, že souboj skončil bez vítěze, smrtí obou soupeřů. Jednomu z křížů chybí pravé rameno, zatímco druhý je úplný. Co to znamená? Pro náš příběh to, že jeden ze soupeřů byl pravověrný katolík (úplný kříž), zatímco druhý také věřil v kříž, ovšem chybějící rameno ukazuje, že to s jeho vírou nebylo takové, jaké by mělo být. Zkrátka patřil k jiné církvi než katolické, dejme tomu třeba luteránské.