Martin Veselý, český hospodský

Martin Veselý, český hospodský (Jaroměř - Josefov) Josefovskou vzácností byl zakladatel hotelu Veselý. Získal si pro svou neobyčejnou tloušťku téměř světovou pověst a lidé se na něj chodili z daleka dívat. O jeho tloušťce, přímé a srdečné povaze se vypráví ještě dnes. Jednoho času se soukeničtí mistři rychnovští, jejichž živnosti byly právě ve znamenitém rozkvětu, vraceli z dobrého jarmarku a zastavili se právě U Veselých. Hostinský se pro svoji tloušťku nemohl volně pohybovat, proto stále seděl v šenkovně v lenošce za stolem, do něhož musel být vyříznut půlkruh, aby jeho velké břicho mělo místo. Ale veselí soukeníci si umínili, že chtějí mít zvláštnost, že jim musí Veselý sám posluhovat. Přívětivý hostinský k tomu svolil a při jejich hodování celou společnost obsluhoval. Ale když přišlo placení, podal Rychnovákům písemný účet, ve kterém jídla a nápoje byla počítána za obyčejnou cenu, ale za osobní posluhu žádal 60 tvrdých tolarů, jakožto honorář za svoji obtížnou práci. Rychnovští protáhli sice obličeje, ale nakonec museli žádanou cenu zaplatit. Podruhé již jeho obsluhy raději nežádali. Častým hostem hotelu Veselý býval velitel pevnosti, podmaršálek Faus, známý svoji hrubostí a přísností. Jednou seděl rozmrzele u stolu, jezdeckým bičíkem poklepával nervózně na vyleštěnou holínku jezdecké boty. Náhle se bystře podíval na Veselého, který mu právě přinesl novou sklenici vína, a prohodil: „Poslyšte, ani byste nevěřil, jakou bych měl radost, kdybych vám mohl dát teď vysázet pětadvacet.“ A škodolibě se usmál. Veselý však pohotově odpověděl: „Excelence, kdybyste dal mně vysadit pětadvacet, měl byste z toho radost jen vy sám. Kdybych ale mohl dát já vám vysadit pětadvacet, tu by měla radost celá posádka.“ Nectné a utrhačné huby o Veselém vypravovaly, že v horkých letních dnech musel sedat ve sklepě v chládku. Do jeho vesty a kalhot by se prý pohodlně vešlo pět dospělých mužů. Tento skutečný Široký způsobil po smrti svým pozůstalým značné starosti. Podle poznámky v úmrtní matrice vážil 204 kilogramy, na hřbitov nebyl odvezen jako obyčejný smrtelník na pohřebním voze, ale musela být vypůjčena dělostřelecká lafeta, protože prý se báli, že by se obyčejný vůz pod ním prolomil. Dnes tohoto muže jako Širokého z pohádky připomíná v Josefově jen dům, kde se stále říká Hotel Veselý a několik osobních památek v muzeu. Jeho podobizny byly za jeho života a ještě mnoho let po jeho smrti prodávány na jarmarcích s nápisem: „Martin Veselý, český hospodský“.