Vítanovský křížek

Vítek a Mařenka z Vítanova zažhnuli k sobě pravou láskou. Znali se již od malička, jako dítka si spolu hrávali a později k sobě vzpláli upřímnou láskou. Aby to svým rodinám dokázali, rozhodli se, že se nechají oddat na věky věků. Mařenčin otec však k sňatku nesvolil, protože jeho rodina byla bohatá a nápadník měl jen chalupu s děravou střechou a malé políčko.

Proto se Vítek nechal naverbovat do armády. Dobře se mu tam vedlo. V boji proti Švédům si vedl statečně, dokonce se stal důstojníkem.

Když se vrátil do rodné vsi, měl již dost vyděláno na žoldu a všichni se svatbou souhlasili. Mařenka v dlouhých bílých šatech se závojem a Vítek ve slavnostní černé řekli si před oltářem ano.

Avšak štěstí nebylo jim přáno na dlouho. Když jeli ze svatby, kočáru se v zatáčce ulomilo kolo a převrhl se s nimi. Dva mladé životy tak byly v jednom okamžiku zmařeny. V zármutku jejich rodiny postavily u cesty kamenný křížek. Otec Vítkův pak z jedné strany křížku zasadil lípu, otec Mařenčin z opačné strany zasadil lipku druhou, aby si jejich duše byly stále nablízku.

Dodnes těm dvěma vzrostlým stromům vánek načechrává koruny. Jejich větve se nad tím křížkem spolu proplétají a v dešti, slunci i větru spolu věrně stojí. A holoubek s holubičkou prý v jejich listí zamilovaně vrkají.