Kaneček

Kdysi oblehlo hrad Lukov nepřátelské vojsko. Útočníci se pokoušeli hrad dobýt silou, ale jeho obránci všechny útoky odráželi. Proto se nepřátelé rozhodli hrad obléhat a čekat, až obráncům dojdou zásoby. Hradní pán měl zásoby dobře připravené, ale dlouhé obléhání trvalo tak dlouho, že nakonec začaly docházet. Přišla zima a situace byla stále horší. Na hradě zůstal už jen poslední kanec a poslední sud obilí. Hradní pán však dostal nápad. Kance zabil, naplnil ho obilím a nechal ho vystřelit z největšího hradního praku daleko před ležení nepřátelského vojska. Když nepřátelští vojáci spatřili, jak z hradu vyletěl celý kanec napěchovaný obilím, usoudili, že obránci musí mít zásob ještě dostatek. Řekli si, že když si dovolí takto plýtvat potravinami, nemá smysl hrad dál obléhat. Nepřátelské vojsko proto odtáhlo. Hrad Lukov tak zůstal nedobyt. A na památku této lsti se příběhu začalo říkat Kaneček.