Čert v Pekelském lese

Že leží mezi Štítary a Fassmansreuthem les, ví mnoho lidí, ale méně lidí již ví, že v něm před několika desítkami let bydlel čert. Nebyl to zlý čert. Strašil pouze lidi slabé a bojácné, silné a odvážné jen málokdy. I srdnatý člověk se však stával bojácným, jestliže měl v nočních hodinách Pekelským lesem projít. Toho, že se lidé v lese báli, využívali zloději, kteří se tam usídlili a okrádali každého pocestného, který po setmění do lesa vstoupil. Lidé z Újezdu se snažili lupiče chytit, několikrát se sešli a drželi stráž, ale nikoho neviděli. Jeden odvážný sedlák jménem Jindřich byl přesvědčen, že když lupiči uvidí více lidí, raději utečou, a proto se rozhodl, že to zkusí raději sám. Jednoho letního večera si připravil svou starou ručnici, nabil ji, do ruky vzal těžkou hůl a vypravil se do lesa. Matka a děti se ho sice pokoušely zadržet, ale vysmál se jim a za krátký čas jim zmizel z očí. V lese panovalo hluboké ticho. Sedlák procházel lesem křížem krážem a z nedalekého kostela slyšel údery zvonu. Právě jich napočítal jedenáct. Nastávala půlnoční hodina. I jeho přepadla úzkost z tajuplného ticha noci a ze vzpomínek na historky o řádění čerta v Pekelském lese. Rozhodl se, že se raději vrátí rychle domů. Říkalo se, že na rozcestí u tří vysokých smrků není bezpečno. On však musel projít kolem. Raději uchopil pevněji pušku. Stromy zašuměly a vzplanuly žlutým světlem. Z mohutných větví smrků vystupovala hrůzostrašná postava čerta. Je to mámení nebo skutečnost? Sedlák namířil svou pušku na postavu čerta, padla rána, která se rozléhala tichým lesem. Duch zmizel, ale také odvážný střelec se zhroutil. Až po delší době přišel k sobě a nalezl cestu domů. Domů přišel vyděšený, nebyl schopen slova. Nedokázal vysvětlit, co se mu přihodilo. Celé týdny ležel na lůžku těžce nemocen a celá ves již byla přesvědčena, že odvážný Jindřich umře a těžce doplatí na svou noční cestu do Pekelského lesa. Milý Pánbůh vyslyšel ale modlitby a prosby jeho bližních a vrátil do těžce zkoušeného domu zdraví, mír a radost. Po několika měsících našli nedaleko pověstného rozcestí ohavnou kostru. Nevypadalo to na kostru ptáka, ani na kostru ryby, a tak byl každý přesvědčen, že jsou to pozůstatky čerta, kterého zastřelil sedlák Jindřich oné neblahé noci. Asi se nemýlili, protože se od té doby čert v Pekelském lese neukázal.