Jak Slované bojovali

V byzantské vojenské příručce Strategikon z konce 6. stol. čteme o Slovanských bojovnících:

"Rádi použivajít úklady, nečekané přepady a rabování. Ve dne v noci vymýšleji rozličné úskoly. Uměním přecházet řeky převyšují všsechny a dokonale snáší pobyt ve vodě. Někteří z nich, překvapí-li je nějaké nebezpečí, se ponoří hluboko do vody, v ústech drží dlouhé duté stéblo, které vyčnívá nad hladinu. Vleže na znak talkto dokáží ležet i vícece hodin. Jako zbraň nosí každý dva krátké oštěpy, někteří také pěkné štíty, které jim při nošení překáží. Používají i dřevěné lulky a kráté šípy napuštěné jedem, který hned účinkuje, pokud zraněný nevypije protilde, který znají jen zkušení lékaři"

Na své válečnické umění byli Slované hrdi. Boj proti nim byl obtížný. Nebojovali v šicích a oddílech jako třeba Byzantinci nebo Římané. Pokud byli přepadeni a přinuceni k boji, snažili se zahnat nepřítele řevem a náznakem útoku. Pokud se nepříitel dal na ústup, hnali se za ním, pokud nastala situace opačná, raději se stáhli a schovali do lesů. V listnatých lesích byli zvláště nebezpeční, protože dokázali dokonale splývat s okolním prostředím. Byli to úplní mistři ve hře na schovávanou! Proto byzantská vojska vedla výpravy proti Slovanům raději v zimě, kdy jsou stromy bez listí.