Koptíkova hať

Dříve se jí říkalo Bartošova hať, v druhé polovině 17. století Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic tam dal stavět zámek, ale dílo zůstalo nedokončeno, protože roku 1670 zemřel. Dříve tam jistě bývala mokřina, hať značila totiž cestu zřízenou z otepí, větví či kulatiny v močálu.

Ač se to nezdá příliš děsivé, zde strašívalo - kýchání! Všichni občané z toho měli strach a chtěli být z těchto míst co nejdříve pryč. I šel touto cestou jeden veselý tovaryš z hospody, řádně posilněn alkahólem. V městě právě radnice odbíjela půlnoc a blízko chasníka se ozvalo kýchnutí. Jak byl tovaryš v dobré náladě, nenapadlo ho nic strašidelného a od plic popřál: „Pozdrav Pámbu!“ A tu mu odpověděl mohutný hlas: „Již sto roků čekám na dobrou duši. Děkuji, že jsi mne vysvobodil!“ Až teď si chasník uvědomil, co se vlastně stalo. Přidal do kroku a od těch dob na oněch míst již nestrašilo.