Kamýcká růže

Bývalo veselo na Kamýce, když pánu hradu narodilo se krásné děvčátko. Těžký smutek ale vešel do hradu, když matka dítěte zemřela. Rytíř žil potom jen pro své dítě, z kterého vyrostla krásná panna. Růží z Kamýku jí sousední rytíři nazývali. Mnoho ženichů ucházelo se o její ruku. Panna všecky zamítla. Mezi odmítnutými byl i rytíř Templářského hradu v Malých Žernosekách. Přísahal jí za to pomstu. Když jednou panna procházela se v zahradě pod hradem, uloupili ji pacholci Templářovi a odnesli do hradu Templářů. Nešťastný otec, nemoha dceru najíti, přestrojil se za potulného pěvce, od hradu ke hradu dceru hledal. Nikde po ní ani stopy nebylo. Když z bludné pouti domů se vracel, zastavil se v kapli templářského hradu v Malých Žernosekách, kde odpočíval. Tu slyší v kryptě pod sebou nářek a pozná hlas své dcery. Hned věděl, co se stalo. Pospíšil domů, ozbrojil svůj lid,v noci přepadl klášter a dobyl jej. Když však panoši víko krypty nadzvedli,nalezli dívku již mrtvou. Růže Kamýcká uvadla. Rozhněvaný otec zapálil a rozbořil hrad Templářů. Nikdy jej již nevystavěli. Ještě před osmdesáti lety bylo viděti zbytky jeho zdí.