Jak v Bukovsku natahovali lavici

Hlavou obce byl purkmstr, který měl k ruce 18 konšelů. Při zasedáních sedával purkmistr v čele v křesle a konšelé ve třech lavicích po šesti. Jednou v létě se při zasedání jedna vetchá lavice zřítila. Zavolali tedy místního truhláře, aby zjistil, jak je třeba lavici udělat dlouhou. Udělal na prkně čáru a odešel. Byl nimra, s prací nechvátal, konšelé také nechvátali, protože pokladnice byla v té době prázdná. A tak byla lavice dodána až za půl roku. To už byla zima a konšelé přišli na zasedání v kožiších, protože se šetřilo na otopu. Sedli na novou lavici, ale ouha, vešlo se jich na ní jenom pět a na toho šestého nezbyl ani kousíček místa. Všem zůstal rozum stát, jak se to mohlo přihodit. Co teď? Koukali všichni na pana purkmistra, kterak si jako hlava pomazaní poradí? ten chvíli přemýšlel a pak povídá, že se musí ta zatra lavicepřeci natáhnout. „Tři a tři z každé strany a až řeknu teď, budete tahat.“ A tak tahali a jak tak tahali poctivě jednomu bylo horko, a tak si sundal kožich. Pirkmistr zavelel,aby si odpočinuli a zkusili, jestlli se lavice natahuje. No a ten šestý se už přeci jenom vešel na malý kousek. I pravil pan purkmistr, že je to dobré a už se to natahuje. A zase tahali a tahali. To už bylo horko dalším dvěma a tak si i oni odložili kožichy. A vida, šestý konšel už najednou seděl napůl. A zase tahali a tahali, až sundali kožichy úplně všichni a to víte, že pak už se tam vešli všichni. I pravil pan purkmistr: „Vidíte, nebýt mé hlavy, obec by měla zbytečné výdaje.“ Protože bylo před volbami, byl zvolen opět. A ptáte se, kde sedělo těch šest konšelů celý půlrok, než byla lavice zhotovena? Neseděli, ale stáli, V té době prý jednání byla krátká a věcná.