Starý noid

Byl jeden noid – toho druhu, kterému se říká žraví, protože škodí lidem tím, že je zabíjejí; a svým noidským uměním zabil už mnoho lidí. Když zestárl, neměl už sílu jíst ani zabíjet. Jednou se však nepohodl s jedním mužem kvůli lovištím a noid mu vyhrožoval:

„Jen počkej, zítra už nebudeš chodit.“

Šel domů, vzal troud a rozdělal oheň, smočil kus troudu v pálence, kousl do něho a vhodil do plamenů. Dcera se mu v tom snažila bránit:

„Nech toho, už to nedokážeš! Vždyť už ti vypadaly zuby!“

Noid si jí však nevšímal, dál rozdmýchával oheň a namáčel troud v pálence, kousal do něho a házel ho do ohně; a když skončil, prohlásil:

„Jestli nám zítra nezvěstují, že někdo umřel, už mě nepovažujte za muže.“

Když nastalo ráno, byl starý noid mrtvý – z úst mu tekla krev, protože ho sežrali jeho vlastní pomocní duchové.