O neposlušné služce

Za nejstarší lze považovat pověst, která vypráví o neposlušné služce, kterou zámecká paní dala zavřít do podzemní komory či sklepa a která byla druhý den nalezena černá (odtud také pověst o černé paní) a kolem ní běhala spousta malých pejsků. Jaké je asi pravdivé jádro pověsti? Zámecká paní může být chápána jako majitelka kuřimského panství, od r. 1547 majetku města Brna. V každém případě se mluví o zámku v Kuřimi, nikoliv tvrzi, která zde do poč. 16. stol. stála. Zámek od r. 1527 do r. 1546 vlastnil rod Nekešů z Landeka - Zikmund Nekeš s manželkou Dorotou. Rod pocházel původem z obchodního patriciátu z Chebu, tradice však tvrdila, že rod přišel do Čech z Dánska a původně se jmenoval Nexo. Zámeckou paní by mohla být tedy Dorota Nekešová, která však na zámek jen dojížděla. Když v r. 1546 správci pozůstalosti prodali kuřimský zámek a celé panství Brnu, majetek Brna spravoval hejtman se sídlem na kuřimském zámku. Nejdéle byl brněnským hejtmanem v Kuřimi Mikuláš Migl (Mugel) ze Vztuh (Stohen n. Stoden), a to v letech 1560-1590. Byl ženat a jeho syn Kryšof byl od r. 1602 do r. 1610 pravděpodobně majitelem Malhostovic. Tzv. zámeckou paní mohla být manželka Mikuláše Migla. Služka, která se proměnila ráno v černou paní, byla zřejmě napadena morem s následným zčernáním (případně přes noc) jako průvodním zjevem této nemoci. Navíc v Brně řádil v r. 1584 rozsáhlý mor, který se opakoval i v r. 1597. Jeho rozšíření v Kuřimi, která byla prostřednictvím služebnictva denně ve styku s Brnem, nebylo vyloučeno. Množství psíků mohly být krysy či potkani, kteří v podzemí zámku žili. Neposlušnost byla vlastně snahou onemocnělou separovat, neboť příznaky moru byly v té době obecně známy Nemoc sama se přičítala ovzduší, nákaze ze studena, či dokonce zločinnému působení čarodějnic. Proměna služky v černou paní má tedy svůj původ v moru, neposlušnost snad byla v tom, že se překročením některého, nám dnes neznámého zákazu, provinila proti zdravotním opatřením, většinou neúčinným. Malými psíky z pověsti mohli být ve skutečnosti krysy či potkani pobíhající ve sklepní místnosti. O této pověsti se dá s velkou pravděpodobností konstatovat, že vznikla z konkrétní situace v zámku v období velkých morů v r. 1584 a 1597 a týkala se služebnictva v zámku. O služebný ženský personál se dle zvyklostí starala „zámecká“ paní, v tomto případě manželka hejtmana na brněnském panství v Kuřimi.