Mlynářský učí hastrmana vyšívat košili

Do Kalovca do mlyna se raz tež nakvartyroval hasrman. Pantata ho měl rad, ale panimama ni. Pantatoji nosil hasrman každe rano ryby, za kere dostal trochu tabaku a byl spokojen. Panimamě při tym pomočil dlažku. Najhorši bylo před svatkoma. To se hasrman cumplal dlažku pořad močil. A v tym mlyně byl mlynarčik a ten měl taku šumnu vyšivanu košulu. Hasrmanoji se ta košula hrubě lubila. Mynarčik prajael, že mu tež taku vyšije. Oblek na něho staru košulu, čenke lyko namočil do svěcenej vody, navlek je do měchovej jehly a přišival košulu ku břuchu. Hasrman vřeščel, ale nic mu to něpomohlo. Od teho času se už nikdaj něopovažil ku mlynu přijišč. Pantata lutoval, že něma ryb a panimama byla rada, že se hasrmana zbyla. Pantata prajel:"Jedneho hasrmana sme se zbyly a druheho mamy na volu." To myslel teho mynarčika, bo na teho panimama nědala dopuščič.