O pokladu v Táborském podzemí

Tábor ve své historii zažil časy slávy a rozkvětu, právě tak jako období zlá a smutná. Na okraj záhuby ho například přivedly útrapy třicetileté války, kdy po odchodu Švédů tu zůstala řada domů pustých nebo zle pobořených. Za Kotnovskou branou bývalo Hradské předměstí, které v těch letech bylo úplně zničeno. Jen pomalu zde vyrůstaly nové domky.

Tady také začali stavět staří manželé, ale muž se záhy roznemohl a zemřel. Vdově po něm zbyla jen starost, jak domek ze skromných prostředků dostavět. Starostmi nemohla spát, až jedné noci měla vnuknutí. Ani se nemohla dočkat rána a na ve snu označeném místě začala kopat. Brzy narazila na vchod do sklepa, o němž ani ona ani zvěčnělý manžel neměli potuchy. Když vdova odstranila malý zával, naplnilo se její vnuknutí: nalezla hrnec plný zlaťáků.