Bludičky z Velešína

Kolem Velšína se v noci zjevovala světýlka - bludičky. Byly to duše lidí, kteří za svého života přesazovaly mezníky ohraničující jejich pole. Po smrti byly duše oněch zlodějů proměněny v bludná světýlka a zjevují se právě v těch místech, kde svého souseda okradli o kus pole či louky.

Jiná bludná světýlka jsou dušemi sebevrahů, kteří po své smrti byli pohřbeni mimo posvěcenou půdu hřbitova. Duše nebudou mít klid, dokud někdo jejich těla řádně nepohřbí.

Jednou jel jeden forman v noci od Velešína do Netřebického kopce. Najednou měl na voze tolik bludných světýlek, že nemohl jet dál. Ze strachu se začal modlit, ale čím více se modlil, tím více bludiček na voze přibývalo. Forman tedy začal klít - a bludičky rázem zmizely a on mohl pokračovat v cestě. Naposled byla bludná světýlka u Velešína pozorována v únoru roku 1882.