Mor v Novém Veselí

Přišla válka. Všude bylo plno vojáků a v té době vypukl na Novoveselsku mor. Lidé v městečku, kteří se chtěli před morem uchránit, slíbili Bohu, že mu postaví kapli, jestliže je před morem ochrání. A tak se stavbou začali hned. Základy se kopaly na rozcestí k Matějovu a Újezdu. Co se však nestalo? Přes noc vždy všechny kameny a stavební materiály byly přeneseny na návrší nad Veselím směrem k Bohdalovu. Lidé ráno byli překvapeni, ale kamení a stavební materiál převezli zase nazpátek a začali se stavbou znovu. Bohužel, přes noc vše znovu zmizelo a objevilo se na návrší. To se opakovalo každou noc. Lidé začali mít strach a povídalo se, že na rozcestí k Matějovu a Újezdu přebývá čert a ten si nepřeje, aby se tady postavila kaplička zasvěcená sv. Rochovi . Proto se veselští rozhodli, že kapličku postaví na návrší k Bohda lovu.

Po jejím dokončení se vzadu za kapličkou objevil velký kámen s prohlubní uprostřed. A z prohlubně vytékal léčivý pramen. Lidé k němu v ten čas chodili, pili zázračnou vodu a uzdravovali se, až se v okolí mor úplně vytratil.

Jednoho dne, ale znovu přišli ke kameni a nestačili se divit. Voda netekla! Proč?

Lidé říkají, že kouzelný pramen veselským daroval sv. Roch , aby se vyléčili z moru a když už v okolí Veselí žádný mor nebyl, nechal ho vyschnout.