Pernštejni

Kdysi dávno, prý kolem roku 564, vládl v moravské zemi markrabě Jošt Vilibald Branderburg. Když dlel na svém hradě Zubštejně nad údolím řeky Svratky, dozvěděl se, že v okolních lesích řádí divoký zubr, škodí lidem na jejich hospodářství, ba mnohého už zabil. Strach z toho hrozného zvířete se šířil krajem, a proto markrabě dal rozhlásit a na vědomost dát, že bohatě odmění každého, kdo by se s tím zubrem dokázal vypořádat. Dozvěděl se o tom i uhlíř Vojtěch, statný a nebojácný mládenec, který bydlel ve vesnici Ujčov v údolí Svratky a v milířích pálil dřevěné uhlí. Sám už divého zubra několikrát v lese potkal, ale vždycky se před ním raději uchýlil na strom. Jinak by ho totiž zvíře jistojistě zahubilo.

Jednoho dne znovu v lese natrefil na toho strašného zubra, ale včas se před ním stihl schovat ve své lesní chatrči, kde se při pálení milířů zdržoval. Zubr tentokrát nechtěl odejít a znovu a znovu do chatrče vrážel, aby odtud Vojtěcha vypudil. Když už se pod těmi nárazy začala bouda rozpadat, nešťastnému uhlíři svitl spásný nápad. Nabodl na prut krajíc chleba a podal ho zvířeti. Zubrovi kupodivu chléb zachutnal, a tak mu Vojtěch postupně dal celý bochník. Divé zvíře se uklidnilo, spokojeně zmizelo v lese a uhlíř se mohl v klidu vrátit do vesnice.

Od té doby se vždycky vydával do lesa s chlebem a když se objevil zubr, nabídl mu krajíc. Postupem času si zvíře natolik ochočil, že mu i z ruky jedlo a chodilo za ním jako pes. Když pak viděl, že zubr je docela krotký, pro vlékl mu nozdrami houžev upletenou z lýčí a přivedl k markraběti na hrad Zubštejn. Moravský vládce Jošt Vilibald se tomu nemálo podivil a uhlíře pochválil, že strašného zubra nezabil, ale svým důvtipem zcela zkrotil a ochočil. Za odměnu mu pak dal tolik lesů, kolik jich za jediný den stačil sám sobě obejít. Uprostřed těchto končin na vrchu Bezvín si pak Vojtěch postavil hrad, jemuž markrabě dal jméno Pernštejn. Vojtěcha pak povýšil do rytířského stavu a dal mu do znaku zubří hravu s nozdrami provlečenými houžví. To na památku toho, že svým důvtipem překonal hrubou sílu divého zvířete.

Uhlíř Vojtěch zanechal četné potomstvo a stal se praotcem slavného moravského rodu pánů z Pernštejna, kteří mívali erb se zubří hlavou.