Kdo tu straší?

Vikštejn oplývá tajemnou atmosférou, vypráví se o něm také mnoho příběhů a pověstí. Kupříkladu jedna z prvních je hned o zakladateli hradu. Vítek z Kravař prý s oblibou pořádal bujaré hostiny i rytířské turnaje – a při jednom z nich se Vítek dostal do pře s rytířem Tunklem. Pohádali se tak moc, že jej pan Vítek nechal vyhodit z hradu. Ovšem Tunkl to vnímal jako strašné ponížení a hodlal se pomstít. Počkal si, až pan Vítek pojede s královským vojskem do boje a se svou družinou přepadl jeho hrad. Prý dokonce vyvlekl Vítkovu manželku na hradby, kde ji několikrát bodl mečem (měl jí zohavit i obličej) a shodil z hradeb dolů do Moravice.

Až se na hradě vyřádil, vrátil se na svůj Rabštýn, ale události se dál vyvíjely proti němu, když se pan Vítek vrátil. Tunkl raději utekl ze země. Ovšem na Vikštejně se má vždy ve výroční den vraždy zjevovat mladá žena ve zkrvavených šatech. Onen přízrak však může patřit i jiné ženě. V bývalé hradní kapli prý visel kdysi obraz, který chránil Vikštejn před blesky. Když měl na hradě pobývat Albrecht z Valdštejna, modlíval se prý pod tímto obrazem. Jakmile to zjistili jeho nepřátelé, vyčíhli si okamžik, kdy uviděli klečet před obrazem postavu, a vypálili pár ran. Zabili však paní z Vikštejna. A duch mladé ženy by mohl patřit tedy i jí.

Takto se tu vypráví ještě řada dalších pověstí o nešťastných ženách, které se po smrti na hrad vrací. Co je ale skutečností, že v 19. století se (krom jiných nálezů) spolu s dalšími lidskými kostmi ve sklepě pod velkou věží nalezla právě ženská kostra. Ta byla ukryta v tajném klenutí, podle badatelů měla patřit ženě, která sem byla zazděna. Tento nález se ovšem nedochoval.