Legenda o založení Fryštátského hradu

Kdysi dávno, kdy město Fryštát ještě leželo na břehu řeky Olše, stával v něm silně opevněný dřevěný hrad, který obýval pán toho města. Jednoho dne však k němu přišla kněžna z daleké země a požádala ho o ochranu, neboť utekla od svého muže z jeho velkého hradu. Pán toho města ji pozval dál a tak tedy kněžna od toho času žila na tomto Fryštátském hradě. Po nějaké době se kníže z daleké země dozvěděl, kde se jeho žena ukrývá a ihned za ní vyrazil i s početným vojenským průvodem. Když došel do Fryštátu, dobil zdejší hrad, který také zapálil a vzal si svou ženu zpět. Majitele toho města zabil a pobil i všechny jeho zbrojnoše a rytíře. Také zapálil celé město. Když město i s hradem shořelo, začala kolem knížete polétávat orlice a jako by knížete pobízela k tomu, aby ji následoval. Tak šel kníže za ní až došel na nedalekou skalní vyvýšeninu a tu zpozoroval, že orlice si tady, v koruně vrostlé lípy, staví své hnízdo. Vždy odletí a přiletí zpět s novou větvičkou. Knížete zajímalo odkud si orlice nosí větvičky a tak šel zase za ní až došel zpátky k vyhořelému městu Fryštátu. Tady měla orlice své staré hnízdo, ale větvičku po větvičce ho přenášela na nedalekou skalní vyvýšeninu. Tu kníže pochopil, že mu orlice ukazuje, aby na skalní vyvýšenině postavil nový Fryštát náhradou za ten starý, který spálil. A tak se taky stalo. Kníže vydal pokyn, aby si měšťané nestavěli nové domy zde u břehu řeky, ale dál od ní, na té skalní vyvýšenině. Kníže tam také začal stavět nový hrad. Když bylo vše postaveno, přihnala se povodeň a co ze starého Fryštátu zbylo, bylo rázem navždy ztraceno. Kníže byl moc rád, že orlici poslechl, a aby nikdo nezapomněl jak byli měšťané zachráněni před povodní, nechal kníže do erbu města a jeho hradu vyobrazit orlici s lipovou větvičkou.