Svatý Vojtěch

Jedete-li po proudu řeky Labe k Dolnímu Zlebu, míjíte na levém břehu sochu svatého Vojtěcha, patrona všech plavců. Dříve v tomto místě protínal Labe skalní útes, z něhož se lámaly kamenné bloky používané na různé stavby. Spičaté hrany útesu čněly z Labe i při velké vodě a běda každému plavci, který nedával pozor nebo o tomto nebezpečném místě nevěděl. Jeho plavidlo zde mohlo uvíznout či se o skálu zcela rozbít. Zboží, které se přepravovalo údolím nahoru i dolů, se zde muselo překládat, což stálo mnoho času a peněz. Teprve v roce 1779 byl tento skalní útes odstřelen a dnes po něm není ani stopy.

Kvůli nebezpečí a ochraně šífů byla na tomto místě vztyčena socha svatého Vojtěcha. Každý plavec a rybář, který kolem ní plul, se pokřižoval nebo smekl, aby zažehnal neštěstí. Pouze Markus John z Děčína, mladý bezbožný lodník, odmítal vzdát patronu poctu. Přestože ho kamarádi varovali, nedal na ně a nikdy svatého Vojtěcha neuctil. Markus byl toho mínění, že mu neživá socha nemůže nikterak uškodit.

Jednou plul dolů po proudu ve svém těžce naloženém člunu a pojídal chléb, který si vzal s sebou k obědu. Když projížděl kolem svatého Vojtěcha, vstal a zavolal: „Hej, Vojtěchu, nemáš hlad?” Nabízel mu chléb: „Na, kousni si!” Sotva to však dořekl, převalila se přes člun obrovská vlna, převrátila ho i s Markusem Johnem, a ten navždy zmizel pod vodou.