U všech svatých

Mezi Zálesní Lhotou a Dolní Brannou je zatáčka, kde kdysi stávala socha „vousaté světice“ a podstavec oné sochy tam můžeme najít dodnes. Místní proto tomu místu říkají „U svaté starosty“ nebo „U všech svatých“. Toto místo má velmi špatnou pověst jako nejstrašidelnější místo z celého kraje. Toto by mohl dosvědčit i Anton Grossman z Oberdorfu, který když kol tohoto místa procházel, obdržel d neviditelného dvě ukázkové facky jen to štíplo. Na nic nečekal, utíkal a zastavil se až v hospodě v Zálesní Lhotě.

Jindy zase kolem jel sedlák Anton Ulwer a spatřil jak hned vedle silnice se vznáší průsvitná postava. Poznal v něm souseda Josefa Horáčka, který se před pěti dny oběsil na půdě vlastní chalupy - ještě viděl na onom zjevení prouhu na jeho krku po provazu! Duch jako by odpověď na Ulwerovy otázky, pokynul rukou ke svému krku. Ulwer jen zamumlal „Chval každý duch Hospodina a tobě dej Bůh dojít v hrobě klidu!“ a již nikdy tudy nejel. Poté ještě nechal v kostele za Horáčkovu duši odsloužit mši.

Další pověst nám sděluje, že poblíž tohoto místa ve své tůňce sídlil i vodník.

Ale i štvaní - divoká honba zde často strašívalo! Josef Hamáček také jednou jel kolem Svaté starosty z Dolní Branné a po prudkém poryvu větru najednou vidí jak se na něj valí ohnivý sud a kolem něj ňafá a poskakuje černý psík - štváně! Kůň se jeho povozem se splašil a ještě Hamáčka uhodil oj jeho voz a mrštil jej do příkopu a než se probral již jej viděl jak mizí v dálce. Neschopen pohybu stále trochu omráčen a šokován okolním dějem zíral Hamáček na rej přízraků kolem něj. Ohnivý sud se roztočil kolem silnice a štváně přes něj metalo kozelce a každou chvíli odběhlo k polomrtvému vozkovi a vztekle mu ňafalo kol obličeje. Nekouslo ale a tak byl Hamáček po chvíli zachráněn projíždějícím kočárem. Hamáček se již, ale z prožitého šoku nikdy nevzpamatoval. Po pár letech darebného života zemřel.