O znaku Rychnova

Znak města tvoří ležící jelen a na něm sedící panna v modré sukni podávající jelenu dva lístky. O vzniku městského znaku jsou známy dvě následující verze:

První praví, že na počátku 14. století byl pánem okolí dnešního Rychnova pan Heřman z Drnholce. Velmi brzo mu zemřela věrná manželka, která mu zanechala spanilou dceru Ofku. Otec ubohého sirotka velmi miloval, a proto se snažili dívku potěšit všemi možnými způsoby. Jednou dal v lese chytit kolouška, kterého jí pro radost ochočil. Dívka měla z dárku velké potěšení, pořád si s ním hrála, a tak za ní za chvíli chodil jako psík. Z koloucha se stal statný paroháč a z Ofky sličná panna. Jelen byl tak krotký, že na něm mohla Ofka jezdit jako na koni. Heřman rád lovil, a proto také svoji dcerku naučil zacházet obratně s kuší. Na lovu vždy doprovázela milovaného otce na svém jelenovi.

Jednou uspořádal Heřman svým hostům velkolepou štvanici na jelena, který se zdržoval v blízkosti hory Deštná. Štvané zvíře prchalo před pronásledovateli podél horního toku Divoké Orlice, zabočilo do zdobnického údolí a hnalo se k dnešnímu Rychnovu. Ofka ho měla na svém hbitém paroháči na očích a byla mu ustavičně v patách. K smrti uštvaný jelen pádil lesem, který se nazývá Včelná, a svým nepřátelům chtěl uniknout smělým skokem ze skály. Ofka zjistila až v poslední chvíli, že se ocitla na kraji skály, ale protože už nemohla svého jelena zadržet, zřítila se s ním střemhlav do hluboké pasti. Po hrozivém skoku ztratila rovnováhu a spadla z hřbetu věrného zvířete na zem. Noha jí ale uvázla ve třmeni a zdivočelý jelen vlekl ubohou lovkyni za sebou přes kameny a kořeny stromů, až ji hrozným způsobem usmýkal k smrti. Sám pak padl a zahynul na místě, kde nyní stojí chrám.

Teprve za hodinu nalezli ostatní lovci ubohou Ofku. Ležela k nepoznání zohavena vedle svého paroháče. Pan Heřman se dal do pláče, když viděl, jak tragicky skončil život jeho milované dcery.

Pochovali ji uprostřed lesů. Původní starý hrad pan Heřman starý hrad pan Heřman prodal a postavil si nový hrad nad hrobem své dcery. Nazval ho Rychnov. Hrad ozdobil znakem panny na jelenu, aby tak na věčné časy zachoval památku na nešťastnou Ofku.

Kolem hradu se později rozrostlo město Rychnov nad Kněžnou, v jehož kostele je prý dodnes svícen z parohů, které pocházejí z Ofčina jelena.

Podle jiné verze se rozkládala na místě dnešního města vesnice. Nad vsí se vypínal podle tehdejších zvyklostí dřevěný hrad, ve kterém bydlel vladyka se svojí dcerou. Jak se jmenovali, už dneska nikdo neví, ale je jisté, že se měli rádi. Otec chtěl udělat dcerce radost a ochočil jí malého jelínka. Dívka si s ním hrávala, a když vyrostl, jezdila na něm jako na koni. Na jedné projížďce jelen zdivočel a dívce hrozil pád. Když to uviděli vesničané, jelenovi nadběhli, chytili ho a dívku tak zachránili. Vladyka potom z vděčnosti povýšil vesnici na město a do znaku dal na památku pannu na jelenovi.