O koních - pověst o názvu obce

Jiná kunická pověst neodvozuje jméno obce od zemana Kuny, ale od koní. Nedaleko vsi totiž vedla významná cesta spojující Prahu s krajinou na jihu a později také s Vídní. Po cestě projížděli poslové, obchodníci, vojáci, šlechtické kočáry i těžké nákladní povozy. Cesta byla dlouhá a pro koně namáhavá. Zvláště povozy obtížené zbožím potřebovaly na cestě místa, kde bylo možné unavená zvířata napojit, nakrmit nebo vyměnit za odpočaté spřežení. Lidé z kunického údolí měli být odedávna dobrými chovateli koní. Znali jejich povahu, uměli je ošetřovat a poskytovali pocestným čerstvá zvířata pro další část cesty. Povozy proto zastavovaly u zdejších stavení a jejich kočí se ptali na koně. Jedni potřebovali přepřáhnout, druzí opravit postroj a další hledali nocleh pro sebe i své spřežení. Kunice se tak měly stát vsí známou svými koňmi. Podle tohoto podání vzniklo její jméno ze starších slov označujících koně či místo spojené s koňmi. Staré varianty názvu, jako Konice, Kúnice nebo Kůnice, měly tuto souvislost připomínat. Které vysvětlení je správné – zda zeman Kuna, nebo koně na královské cestě – dnes již nelze rozhodnout. Obě tradice však vyprávějí o počátcích stejné obce.