O Židech a židovské hvězdě v Ústí nad Labem

Nejen na území dnešního Ústeckého kraje, ale v celé střední Evropě žila od středověku silná židovská menšina. Ale někteří Židé se k židovskému (úředně mojžíšskému, později izraelskému) náboženství hlásili jen někdy. Pokud se Židé například oženili, nechali se často kvůli smíšenému sňatku i pokřtít.

Židé žili v Ústí bohatým společenským životem. Již v roce 1880 se začala stavět ve městě v orientálním stylu synagoga, židovská modlitebna. Byla však v době proti-židovských akcí zničena. Vypálili ji ve třicátých let minulého století nacisté a místo ní byl pak na jejích základech vybudován řeznický obchod.

Na území Ústí nad Labem se také nacházel nejstarší židovský hřbitov. Vznikl v roce 1866 a stál právě na pozemku židovské obce v okrajové části dnešního Městského parku. Byl obehnán dva metry vysokou zdí se železnou branou. Lidé židovského vyznání tam byli pohřbíváni až do konce 19. století. Později byl židovský hřbitov na tomto místě zrušen, zdi byly strženy a náhrobky zmizely pod vrstvou hlíny. Další židovské pohřby se pak konaly v nově vybudovaném centrálním hřbitově na Ovčím vrchu.

V Ústí nad Labem v Městských sadech můžeme spatřit pomník obětem vyvražďování Židů v době 2. světové války. Je ze žulového kamene a má tvar židovské Davidovy hvězdy částečně zabořené do země. Stojí zde od roku 2006 na bývalém pozemku židovské obce. Pomník v Městských sadech v Ústí nad Labem je památkou na židovské obyvatelstvo v tomto městě.