Pověst o ohnivém pokladu pod Házmburkem

Jednou večer se žena vracela z Klapého do Třebenic. Když došla k třebenickému můstku, náhle ji cosi udeřilo do tváře. Byla sama a dostala veliký strach. Pokračovala proto rychle dál. Když se blížila ke hřbitovu, spatřila před sebou podivný velký oheň. U ohně stáli dva černí psi a hlídali ho. Žena se bála přiblížit, a tak oheň i psy opatrně obešla a pokračovala domů. Druhý den všem vyprávěla, co v noci viděla. Lidé jí však řekli, že udělala velikou chybu. Kdyby prý černým psům hodila kousek chleba, nechali by ji projít. Oheň, který hlídali, totiž nebyl obyčejným ohněm Byl to ukrytý poklad. Kdyby žena psy podarovala chlebem, poklad by se jí mohl stát majetkem. Protože však odešla s prázdnýma rukama, poklad zůstal ukrytý a čeká na dalšího člověka, který se ho pokusí získat.