O kohoutech

Na Lanšperku se čas od času zjevuje přízrak hradního pána, který běhá mezi zřícenými zdmi a honí kohouta. Podle pověstí se jedná o šlechtice, který tuze rád navštěvoval svého souseda na nedalekém hradu v Žampachu. Cesta to ale byla nepohodlná a lanšperský pán dlouho přemýšlel, jak si ji ulehčit.

Na radu místní čarodějnice nakonec povolal na pomoc samotné peklo a zanedlouho s ním podepsal úpis. Pán bude mít do rána svůj most, jeho duše ale čertům propadne navždy. Navíc musí dát v širokém okolí pobít všechny kohouty, aby pekelné dílo nebylo zmařeno předčasně. Stalo se a čerti se dali pilně do díla. Už už měli most hotový, když se do ranní mlhy ozvalo kohoutí kokrhání z chaloupky v podhradí, v níž jedna stařenka svého kohouta ukryla.

Most se sesypal jako hromádka z karet, čerti zlostně rozházeli všechny kameny po okolí a zmizeli. Svému trestu ale šlechtic nakonec neunikl – po smrti musí na hradě navěky strašit. Vysvobodit ho prý může jen ten, kdo most mezi Lanšperkem a Žampachem skutečně postaví.