Podhora a její Duch

Podhora jako nejvyšší vrch Tepelské vrchoviny (843 m n.m.) v blízkosti Mariánských Lázní, s prastarým slovanským názvem (v němčině "Podhornberg"), byla v minulosti obklopena řadou záhad. Lidé si nedovedli mnoho věcí vysvětlit a proto vznikaly pověsti o záhadném Duchu Podhory, který dobrým a chudým dával a bohaté a hříšné trestal.

Bohuslav BALBÍN se několikrát vrací ve své knize Miscellanea historica regni Bohemiae (1679) k vrchu Podhora. Uvádí, že "podobný Duch jako je Rýbrcoul (Krakonoš) v Krkonoších, žije, podle tvrzení okolních obyvatel, na Podhoře, majetku tepelského kláštera. Lidé se tam velice bojí jeho hněvu. V takovém stavu toto Zjevení vyvrací stromy, sesílá lijáky, průtrže mračen, kroupy, hromy a blesky z jasného nebe a nepřeje si nic jiného, než aby se ho lidé báli. Jindy zase lidem pomáhá, k hodným lidem je vlídný, když ho nevydráždíš výsměchem, neublíží nikomu."

Bohuslav BALBÍN popisoval před 323 lety Podhoru takto:

"V oblasti tepelského kláštera můžeš spatřit horu zvanou Podhora. Pod ní se rozkládá rybník, kde se vyskytují ryby s tak jemnou chutí, že se vůbec neliší od těch, jež tráví svůj neklidný ale zdravý život v řekách. O této hoře a ještě spíše o dvou vesnicích, které jsou rozložena na jejím úpatí, totiž o Zádubu a Závišíně, prohlašují obyvatelé, že jsou nejvyššími místy celých Čech. Nechci se přít, jak tomu doopravdy je, neboť mezi českými horami je ustavičný spor o výšku, ale jisté je, že z oné hory lze spatřit celý Plzeňský kraj, který se pod ní rozkládá jakoby na dlani. Tatáž hora také předpovídá obyvatelům počasí, jak jsem nedávno řekl o Milešovce, neboť podle jejího vzhledu usuzují na jasný nebo zamračený den."

Pověsti o Duchu Podhory jsou zcela podobné pověstem z Krkonoš o Krakonošovi (Rübezahl). Snad to je jen náhoda, že Josef Zischka v roce 1902 na výletní cestě na Podhoru pojmenoval svou novou výletní kavárnu a hotel KRAKONOŠ (Rübezahl) a postavil tu jeho obrovitou sochu.

V roce 1967 uveřejnila vlastní romantickou pověst o Podhoře paní Irmgard RIPPBERGER-GATSCHová - pověst o velkém zámku, který stával na vrcholu Podhory a o princezně Iris. Pověst je rozsáhlá, téměř pro menší knížku, a nesouvisí nijak s lidovými pověstmi, které mívají alespoň nějakou historickou stopu. Jde o stejnou nepodobnost, jakou měl proslulý francouzsko-italský film režiséra Alaine Resnaise "Loni v Marienbadu", který se netýkal Mariánských Lázní. Byl natočen v roce 1961 a vyznamenán Hlavní cenou XXII.mezinárodního festivalu v Benátkách. Natáčen byl však Bavorsku a nesouvisel s našimi Mariánskými Lázněmi.