Pověst o lapcích na Falkenštejně

Kdysi dávno stál vysoko ve skalách nad krajem hrad Falkenštejn. Jeho posádka měla za úkol chránit důležitou obchodní cestu, po které putovali kupci s drahým zbožím. Jenže v okolních lesích se ukrývali lapkové, kteří na kupce číhali, přepadávali je a odnášeli jejich kořist. Jednoho dne se lapkům podařilo přepadnout kolonu kupců, se kterými se vracel i velitel hradní stráže. Lapkové ho zajali a postavili před krutou volbu: „Buď tě čeká smrt, nebo nám pomůžeš získat hrad. Odměníme tě zlatem a budeš bohatý.“ Velitel stráže podlehl pokušení. Slíbil lapkům, že jim otevře bránu Falkenštejna. Když se vrátil na hrad, předstíral, že statečně bojoval a jen zázrakem unikl smrti. Hradní pán mu uvěřil a dokonce ho odměnil za jeho údajnou odvahu. Večer se velitel postavil k oknu a náhle vykřikl: „Vidím dole světla! To budou jistě lapkové, kteří mě pronásledují!“ Hradní pán se naklonil z okna, aby se podíval. V tom okamžiku ho zrádný velitel chytil a svrhl do hlubiny pod hradem. Potom opil hradní stráž a otevřel bránu svým spojencům. Lapkové vtrhli dovnitř, hrad vyplenili a pobili všechny, kteří se jim postavili. Zrádný velitel získal slíbené zlato, ale štěstí mu nepřineslo. Lidé si později vyprávěli, že na Falkenštejně dodnes straší – že se tam v noci ozývají kroky a bloudí tam duch dávného hradního pána, který hledá svou ztracenou dceru.