Jak se vodník stěhoval do Rače

Nedaleko Krušovic v lese u „Obrázku“ býval rybníček „Čistý“. V němž za dávných časů bydlíval vodník. Jednou v létě, když šla babička z Řevničova do Jezírek na trávu, potkala na zpáteční cestě na vršku vůz. Vzadu seděl mladík v zelených šatech a z levého šosu mu kapala voda. Na zeleném kloboučku mu vlálo zelené pero. Když jeki kolem, volal: „My se stěhujeme z „Čistýho“ do „Račí“. Máme na spěch. Musíme tam utopit vozku, který tam ráno přivede plavat koně“. Žena se o příhodě nikomu nezmínila. Teprve ráno, když se rozneslo, že v rybníčku „Rači“za Řenčovem (jak se nynější obec Řevničov v minulosti nazývala), poblíž silnice ke Mšeci se utopil vozka při plavení koní, vzpomněla si na včerejší příhodu. Když pak to povídala, co se jí přihodilo, každý řekl: „To byl jistě vodník“. Lidé se pak dlouho báli chodit okolo Rače.