O sošce v koruně lípy

Husité procházeli mnoha kouty naší země a cestou ničili kostely, kláštery. Když došli ke klášteru Strážkyň Božího hrobu ve Světci u Bíliny, celý ho zničili. Řeholnice, které utekly, se skryly v lesích poblíž Krupky. Ze svého kláštera si stihly odnést jedinou věc, sošku Panny Marie. Řeholnice jedna podruhé umíraly. Poslední řeholnice přemýšlela, kam by jejich poklad schovala. Našla starou lípu, ve které byl volný prostor akorát na sošku. Dodnes nevíme, jak dlouho byla soška v lípě ukryta. V létě poskytovala široká koruna stromu příjemný stín a studánku. Jednou k ní přišla dívka. Když se sehnula k trávě, kolem ruky se jí obtočil had. Dívka s děsem vykřikla jméno Panny Marie. Ve větvích se najednou objevila schovaná soška. Vycházela z ní silná záře, která oslabila hada, a ten dívce neublížil. Dívka utíkala domu, aby se pochlubila se svým zážitkem. Lidé se seběhli k sošce a slavnostně ji přenesli do krupského kostela. Stejně jako v předchozí pověsti, druhý den byla soška umístěna opět v lípě. Lidé věřili, že ji přenášejí andělé. U stromu postavili dřevenou kapličku. Později se z kapličky stal malý kamenný kostel, který se rozrůstal víc a víc. Počátkem 18. století získal kostel současnou podobu. Kult Pany Marie se stal tradicí. Každoročně se pořádalo procesí k sošce. Dnes máme zbytky této tradice stále, každý rok v září probíhají Mariánské slavnosti.