O Radoušovi

Zřícenina hradu Radyně oplývá nejen romantikou a dalekými výhledy, ale i pověstmi o přízraku Radouše, jehož matka prý v hádce s manželem vyslovila neuváženou kletbu, ať je dítě raději nejošklivější na světě, než aby se jmenovalo podle přání jejího muže. Radouš se pak narodil se šišatou hlavou, bradou kozla, kančími tesáky a oslíma ušima.

Lidé se mu posmívali, a tak raději trávil svůj čas toulkami v okolních hlubokých lesích a ostatním se vyhýbal. Jednoho dne se mu v lese zjevili malí skřítci, kteří mu slíbili splnit jakékoliv přání a Radouš jim přikázal postavit mohutný hrad, kde by mohl přebývat. A tak se i stalo. Časem se ale přece jenom začal cítit osamělý a v jedné vesnici si vyhlédl hezké mladé děvče.

Dívka se nechala zlákat vidinou života na hradě a se svatbou souhlasila. Brzy se jim narodilo i první dítě, které však bylo stejně ošklivé jako jeho otec. Radouš ženu i dítě uškrtil a po nějaké době si vyhlédl novou ženu. Celá situace se pak opakovala ještě pětkrát. Když sedmá manželka náhodou objevila své mrtvé předchůdkyně, z hradu uprchla a na Radouše poslala královské vojsko. Radouše však na hradě nenašli a živého ho už nikdo nikdy nespatřil. Jeho přízrak se prý ale na Radyni a v jejím okolí občas zjevuje dodnes.