Tři zazděné dcery a poklad

Za vlády Vladislava Jagellonského se dostal hrad Nový Herštejn do nebezpečí. Jeho pánem byl podle pověsti Jan Herštejnský, který měl tři krásné dcery. Když se blížilo bavorské vojsko, Jan věděl, že hrad pravděpodobně nedokáže ubránit. Rozhodl se proto ukrýt to nejcennější, co měl Nechal do jedné z hradních věží ukrýt svůj poklad a společně s ním tam nechal zavřít také své tři dcery. Dívky měly být v bezpečí před nepřáteli, dokud nebezpečí pomine. Bavoři však hrad dobyli. Jan Herštejnský byl zajat a odvlečen do Štraubiny. Na dívky ukryté ve věži se podle pověsti nikdo nezaměřil a nikdo je nevysvobodil. Ve věži nakonec zahynuly hladem a žízní. Od té doby se věži začalo říkat Panenská věž nebo Panenská bašta. Podle další části pověsti však příběh tří dívek jejich smrtí nekončí. Jejich přízraky se mají dodnes zjevovat mezi zřícenými hradbami. Na hradě čekají na člověka, který je dokáže osvobodit. Současně zůstal někde v troskách ukryt také poklad jejich otce. Podle pověsti se právě kolem místa, kde je poklad ukrytý, přízraky tří dívek objevují. V některých verzích se dívky zjevují zejména na Květnou neděli, kdy se podle staré tradice mohou poklady na určitých místech otevřít. Tak se z Panenské věže stalo místo spojované nejen s tragickým osudem tří mladých dívek, ale také s tajemstvím ukrytého pokladu a jejich věčným čekáním na vysvobození