Pověsti z Louštína
Stalo se v roce 1830, kdy děvečky (verzi s lesními dělníky najdete níže) hrabaly na Louštíně stelivo a přitom objevily v kořenech starého stromu zlatý a stříbrný poklad. Jednalo se o celkem 694 mincí ve zlatě a stříbře. Pravděpodobně šlo o pravěký poklad, snad keltský z doby, kdy na západní straně vrchu Louštín bylo zbudováno pravěké hradiště.
Z neznalosti se poklad přisuzoval loupeživé tlupě Babinského. Souvisí to s pověstí "Babinského kamene", který leží nedaleko vrchu Louštín a v minulosti byl právě kvůli hledání dalších pokladů místními usedlíky mnohokrát bez úspěchu podkopán. Pověst o pokladu také souvisí s pověstí, jak slavný loupežník Babinský babkám, které chodily s nůšemi chrastí a odpočívaly na kameni, dával cvočky a babky si na ně i s nákladem sedly. Za velkého naříkání pak pokračovaly domů. Babinský se jim za stromem smál a když vylezl z úkrytu, vždy babky odměnil drobnými mincemi.
Babinského kámen - úplná verze
Bylo to v roce 1830, kdy dělníci z dvora třtického hrabali stelivo v lese pod Louštínem a našli v úkrytu pod jedním bukem nádobu se zlatými a stříbrnými mincemi. Furstenberský správce v Krušovicích vše spočítal a zaznamenal 694 mincí ve zlatě a stříbře. Usoudilo se, že to ten lotr Babinský, který se v kraji pohybuje, schoval lup a čeká, jak dopadne soud s jeho společníkem v Rakovníku. Ten však byl sťat za kruté loupeže. Nález mincí podnítil chudé poddané k hledání dalších pokladů skrytých pod kameny. Ten největší se nazývá „Babinského kámen“ několikrát podkopaný hledači pokladů.
Pověst o něm praví, že když babky chodily s nůší chrastí, na kameni odpočívaly. Aby si Babinský ukrátil chvíli, na kámen rozsypal cvočky a babky si na ně i s nákladem sedly. Za velkého naříkání pak pokračovaly domů. Babinský za hurónského smíchu vystoupil z lesního úkrytu a babky odměnil drobnými mincemi. Bohatým bral a chudým dával. Po velkém loupežníkovi nám tu zůstal jen veliký kámen, opředený pověstmi. Babinského hrob najdeme na hřbitůvku v Řepích u Prahy.
Tolik pověst..
O starém dubu
K vrchu Louštín se váže ještě jedna pověst. Podle ní zhruba před 200 lety prý zde stál mohutný dub, z jehož koruny bylo vidět až pražské věže. Při nájezdu nepřátel byl prý spálen, aby jeho polohy nemohl zneužít nepřítel.