O kostele Sv.Bartoloměje

Počátky legendami opředeného kostela sv. Bartoloměje v Nové Vsi sahají do 15. století. Roku 1443 byla na místě současného kostela vystavěna ostravským farářem Řehořem malá kaple. Ta byla později zbořena a na konci 16. století byla postavena kaple nová, v gotickém slohu. Po přístavbě barokní lodi v 18. století byla gotická okna zazděna a kaple proměněna v presbytář nového kostela sv. Bartoloměje.K cennému vybavení kostela patří obraz Ukřižování od J. Milotského z roku 1639. Na hlavním oltáři je umístěna socha sv. Bartoloměje s kůží sedřenou s těla a přehozenou přes rameno. Vedle hlavního oltáře je zavěšen erb kanovníka Františka Ondřeje svobodného pána z Mandorfu, který působil v 90. letech 17. století jako farář v Prostějově. Boční oltáře jsou zasvěceny sv. Barboře a Čenstochovské Matce Boží. Ve věži nad presbytářem visel ještě v 19. století zvon z roku 1629. Větší opravy prodělal kostel roku 1807, kdy hrozilo jeho zboření, a potom roku 1913. Tehdy se začalo uvažovat o zřízení fary v Nové Vsi a bylo navrhováno postavit kostel zcela nový a kostelík sv. Bartoloměje zachovat pouze jako hřbitovní kapli. Od svého založení totiž patřila Nová Ves k farnímu úřadu v Moravské Ostravě, od roku 1913 potom k Mariánským Horám.

Podnětem pro vznik nejrůznějších pověstí byla železná pouta umístěná u hlavního oltáře. Podle jedné jsou zde uložena na památku zázračné záchrany hraběte z Pražma, kterému se prý i s pouty podařilo utéct lupičům a na místě pozdějšího kostela se pouta po jeho modlitbách sama uvolnila. Další z pověstí se snaží vysvětlit název kostelíka, kterému se říká také „U hrůbků“. Roku 1561 zde prý měli být na útěku zabiti a pak pochováni dva mniši benediktini z kláštera v Orlové.