Laskavý přízrak sestry Margarety

V 16. století, v krutém období, kdy krumlovským krajem kráčela černá smrt v podobě dýmějového moru, žila v klášteře svaté Kláry sestra Margareta. Tato obětavá řeholnice si z celého srdce nepřála nic jiného než pomáhat nemocným a uzdravovat je. Už za svého života měla v léčitelství nebývalé úspěchy. Uměla namíchat ty nejúčinnější bylinné směsi a uvařit rozličné hojivé masti. Nebýt toho, že nosila hábit jeptišky, dost možná by ji v tehdejší pověrčivé době někdo označil za čarodějnici. Její vzácná schopnost byla v těžkých časech morové nákazy pro město více než prospěšná. Mezi lidmi se dokonce říkalo, že už jen její samotná přítomnost a to, že ji nakažení mohli spatřit, jim přinášelo nevýslovnou úlevu od bolesti. Když sestra Margareta nakonec sama ulehla na smrtelnou postel, slavnostně pronesla, že ani po svém odchodu na věčnost nepřestane klášteru a místním lidem pomáhat. Svůj slib zjevně dodržela. Od té doby se prý jako laskavý, zářící přízrak zjevuje u lůžek těžce nemocných. Její tichá přítomnost nebudí hrůzu, nýbrž klid, neboť je vždy neklamným znamením a zvěstí jejich brzkého uzdravení.