O původu Hleďsebe a Pozorky

V dávných dobách byl Kynžvartský pas (průsmyk) pokryt hustým lesem, v němž přebývali obývaní loupežníci, kteří přepadali kupce a cestující na zemské silnici. Když se chtěli kupci dostat se svým zbožím z Chebu do Plzně, museli projít tímto nebezpečným místem. Ke své ochraně brali sebou zkušené a s krajem obeznámené stráže. Před vstupem do lesa komandýr obvykle velel strážím "Geb acht!" (Dej pozor!) a po výstupu "Seht euch für!" (Sichdichfür-Hleď si sebe!) Tyto vojenské varovné povely převzali i cestující a když byly postaveny hospody k přenocování na okraji nebezpečného lesa, převzaly povely jako názvy.

Jednou se pohyboval z Plané na silnici do Kynžvartu dvěma koňmi tažený kočár, v němž byla hraběnka se služebnou. Po straně kráčeli dva myslivci jako osobní stráže. Začínala noc, když průvod dorazil do hospody Siehdichfúr (Hleďsebe) a musel požádat o přespání zde. Hospodský jim je poskytl a dámu se služebnou ubytoval v podkrovní světničce, kočího a myslivce ve stáji. Dáma brzy usnula, když tu náhle se ozvalo lehké klepání na dveře. Služebná poznala hlas kočího a vpustila ho dovnitř. Kočí vyprávěl, že chtěl dát koňům napít, vzal vědro a šel pro vodu. Náhle spatřil skrze pootevřené dveře plížit se z lesa jakousi postavu a za ní ještě další muže, kteří se zastavili u studny. Jak vyrozuměl, hovořilo se o přepadení paní hraběnky. Když zmizeli loupežníci ve dveřích, skryl se ve stáji, vzbudil myslivce a sdělil jim, co slyšel. Rychle se rozhodli, že Bruno, který zná cestu do Kynžvartu, vyrazí na zámek pro pomoc, zatímco druhý myslivec bude bránit hraběnku do doby, než dojde pomoc.

S úžasem vyslechla hraběnka kočího, ale neztratila odvahu a rozhodla ihned připravit se na obranu. Dveře byly zataraseny nábytkem. Jediné okno hlídal myslivec s kuší, hraběnka se ozbrojila dýkou. Když přišla půlnoc, ozvalo se zaklepání na dveře. Protože nikdo neotvíral, jakási pevná ruka se pokoušela otevřít dveře. Zároveň se objevil stín v okně. Myslivec přiložil samostříl, sklo v okně cinklo a postava zmizela. Mezitím se pokoušel hospodský a jeho čeládka se sekerami rozštípat dveře, které se začaly houpat a povolovat. Tu bylo slyšet koňský dusot, potom vřavu jakéhosi boje a přátelské hlasy volaly dovnitř, že loupežníci byli přemoženi. Byly odstraněny zátarasy a vstoupil Bruno s velitelem jezdců. Oběma děkovala hraběnka vřelými slovy a stejně tak i hrdinným obráncům.

Ráno vyrazil průvod a s ním ve středu svázaní loupežníci, na které čekala v Kynžvartě mučidla. Loupežnický šenk Siehdichfür byl rozbit. Pochytané loupežníky čekal trest smrti. Hraběnka podarovala hrdinného obránce - svého věrného služebníka tak, že tu mohl postavit na místě šenku nový domek a to dalo popud k založení nové vesnice v těchto místech.